Kronika 2004 - TKHoral
Hlavní nabídka:
Expedice Apeniny 18.-25.6.2004
Počet účastníků: 7
Vrcholy:
Corno Grande - 2912 m n.m 21.6.2004 (nejvyšší hora Apenin)
Vesuv - 1281 m.n.m. (nejvyšší sopka Apenin)
Vrchol Monte Brancastello 2386 m n.m.
Počet účastníků: 7
Vrcholy:
Corno Grande - 2912 m n.m 21.6.2004 (nejvyšší hora Apenin)
Vesuv - 1281 m.n.m. (nejvyšší sopka Apenin)
Vrchol Monte Brancastello 2386 m n.m.
Výstup na Watzmann (Alpy) 3.-5.7.2004
Počet účastníků: 3
Vrcholy:
Watzmann (Mittelspitze) - 2713 m n.m
Watzmann (Hocheck) - 2651 m n.m.
Počet účastníků: 3
Vrcholy:
Watzmann (Mittelspitze) - 2713 m n.m
Watzmann (Hocheck) - 2651 m n.m.
Výstup na Watzmann – Mittelspitze 2713 m.n.m.
Převýšení : 2100 m
Náročnost: Fyzicky náročnější
Doprava : Škoda Forman
Cesta : Mělník-Salzburg do Berchtesgadenu-Königssee
Asi týden po návratu zýletu do Itálie především sýstupem na nejvyšší horu Apenin Corno Grande 2912 m.n.m., jsem opět zatoužil spatřit vysoké skalnaté kopečky. Rozhodl jsem se vůběhu státních svátků (5.-6.7.2004) ještě sěma našima členy oddílů TK Horal Františkem Martínkem a Stanislavem Beďem vystoupit na nejvyšší vrchol Berchtesgadenských Alp-Watzmann 2713 m.n.m. Zároveň je to druhá nejvyšší hora Německa.
Na 2713 m.n.m vysoký Watzmann se po mnoha letech neúspěšných pokusů dostal poprvé legendárný horský vůdce Johann Grill zřečený Kederbacher. Bylo to v1868 . Mnohem odvážnější kousek předvedl o čtrnáct let později, kdy poprvé zdolal obrovskou východní stěnu. My půjdeme vstopách
Franta a Standa vyjeli dne 3.7.2004 vráno vhod. zělníka a mě vyzvedli vnad Labem vhod. Pak jsme již nabrali směr Dolní Dvořiště (hraniční přechod)- Salzburg-Königssee. Kolem 17.00 hod. jsme vdojeli na parkoviště vönau u Königssee. Zaplatili jsme 1,5 Euro a zaparkovali auto. Po zaparkování jsme se ještě najedli a připravili věci na dvoudenní výstup. Nízká oblačnost nám ani nedovolila prohlédnout si obávanou 1800 m vysokou stěnu. Ještě tentýž den vhod. vém horku jsme si užívali trápení výstupu. Zmáčení vlastním potem jsme vystupovali na Kührointhütte. U místní kapličce jsme se rozhodovali jestli přenocujeme, nebo vystoupíme ještě cca. 200 m výš. Rozhodli jsme se po druhou alternativu. Stan jsme již stavěli za tmy vhod., těsně pod Watzmannhaus. Na začátku je to strmá lesní pěšina, kterou vě vystřídá pohodlnější část menších pastvin a salaší. Ráno cca. vhod. se probouzíme, abychom se dostali co nejdříve a na lehko na chatu Watzmannhaus 1930 m.n.m. Stan zůstává stát na místě. Na chatu to máme nějakých 300 m převýšení. Poměrně rychle jsme pak vystoupali na Watzmannhaus. Cesta vede už vkosodřeviny až kě. I když jsme na vzdálenost vě cesty, tak oproti tomu co člověka čeká dál je to procházka. Druhá část i samotný přechod hřebene, vypadá na mapě pohodově, ale opak je pravdou. Na chatě dáme asi půl hodinovou pauzu a pak už klasickou šutrovačkou na první vrchol hřebene Hocheck 2651 m.n.m. Další přechod hřebene už je o něčem jiném. Krásný skalnatý hřeben ke střednímu a nejvyššímu vrcholu Mittelspitze 2713 m.n.m jsme všichni zvládli bez jištění. Z2651 m na hlavní vrchol Mittelspitze je to asi 1 km vzdušnou čárou, velmi pěkná „via ferata“. Celou zajištěnou cestu jsme si vychutnali, ač bez jištění se člověk rád přidrží ocelového lana, když hřeben je široký 1 m sříkrým spádem 50 m na každou stranu a to nemluvím o tom výhledu do hloubky 1500-2000m- no prostě „fantastistické“. Na samotný vrchol jsme dorazili dne 4.7.2004 cca.vhod. Je čas na odpočinek-focení,filmování a občerstvení. Člověk je příjemně unaven a vychutnává si krásný výhled. Krásná modrá obloha nám to ještě usnadňuje. Po půl hodině strávené na vrcholku se vracíme zpět na Hocheck, kde jsme si ze staré dřevěné boudy vzali batohy, které jsme si tam zanechali, aby nám nepřekáželi vřekonání skalních stezek. Pak již po klasické cestě zpět na Watzmannhaus. Na chatě Watzmannhausu jsme si dali hodinovou přestávku a pak nás ještě čeká těch pár stovek ke stanu a potom do údolí, kde začíná první větší vegetace. Kolem 19.30 hod. jsme již u auta na parkovišti Königssee. Přibližně 30 km za Königssee hledáme vhodné místo pro stan na přenocování, co se nám také podařilo. Byli jsme velice unaveni a spoceni, ale štastný že jsme to zvládli. Dne 5.6.2004 se již vracíme přes Salzburg zpět domů.
Bylo to opravdu perfektní víkendovka vřele doporučuji, Watzmann stojí za to.
Převýšení : 2100 m
Náročnost: Fyzicky náročnější
Doprava : Škoda Forman
Cesta : Mělník-Salzburg do Berchtesgadenu-Königssee
Asi týden po návratu zýletu do Itálie především sýstupem na nejvyšší horu Apenin Corno Grande 2912 m.n.m., jsem opět zatoužil spatřit vysoké skalnaté kopečky. Rozhodl jsem se vůběhu státních svátků (5.-6.7.2004) ještě sěma našima členy oddílů TK Horal Františkem Martínkem a Stanislavem Beďem vystoupit na nejvyšší vrchol Berchtesgadenských Alp-Watzmann 2713 m.n.m. Zároveň je to druhá nejvyšší hora Německa.
Na 2713 m.n.m vysoký Watzmann se po mnoha letech neúspěšných pokusů dostal poprvé legendárný horský vůdce Johann Grill zřečený Kederbacher. Bylo to v1868 . Mnohem odvážnější kousek předvedl o čtrnáct let později, kdy poprvé zdolal obrovskou východní stěnu. My půjdeme vstopách
Franta a Standa vyjeli dne 3.7.2004 vráno vhod. zělníka a mě vyzvedli vnad Labem vhod. Pak jsme již nabrali směr Dolní Dvořiště (hraniční přechod)- Salzburg-Königssee. Kolem 17.00 hod. jsme vdojeli na parkoviště vönau u Königssee. Zaplatili jsme 1,5 Euro a zaparkovali auto. Po zaparkování jsme se ještě najedli a připravili věci na dvoudenní výstup. Nízká oblačnost nám ani nedovolila prohlédnout si obávanou 1800 m vysokou stěnu. Ještě tentýž den vhod. vém horku jsme si užívali trápení výstupu. Zmáčení vlastním potem jsme vystupovali na Kührointhütte. U místní kapličce jsme se rozhodovali jestli přenocujeme, nebo vystoupíme ještě cca. 200 m výš. Rozhodli jsme se po druhou alternativu. Stan jsme již stavěli za tmy vhod., těsně pod Watzmannhaus. Na začátku je to strmá lesní pěšina, kterou vě vystřídá pohodlnější část menších pastvin a salaší. Ráno cca. vhod. se probouzíme, abychom se dostali co nejdříve a na lehko na chatu Watzmannhaus 1930 m.n.m. Stan zůstává stát na místě. Na chatu to máme nějakých 300 m převýšení. Poměrně rychle jsme pak vystoupali na Watzmannhaus. Cesta vede už vkosodřeviny až kě. I když jsme na vzdálenost vě cesty, tak oproti tomu co člověka čeká dál je to procházka. Druhá část i samotný přechod hřebene, vypadá na mapě pohodově, ale opak je pravdou. Na chatě dáme asi půl hodinovou pauzu a pak už klasickou šutrovačkou na první vrchol hřebene Hocheck 2651 m.n.m. Další přechod hřebene už je o něčem jiném. Krásný skalnatý hřeben ke střednímu a nejvyššímu vrcholu Mittelspitze 2713 m.n.m jsme všichni zvládli bez jištění. Z2651 m na hlavní vrchol Mittelspitze je to asi 1 km vzdušnou čárou, velmi pěkná „via ferata“. Celou zajištěnou cestu jsme si vychutnali, ač bez jištění se člověk rád přidrží ocelového lana, když hřeben je široký 1 m sříkrým spádem 50 m na každou stranu a to nemluvím o tom výhledu do hloubky 1500-2000m- no prostě „fantastistické“. Na samotný vrchol jsme dorazili dne 4.7.2004 cca.vhod. Je čas na odpočinek-focení,filmování a občerstvení. Člověk je příjemně unaven a vychutnává si krásný výhled. Krásná modrá obloha nám to ještě usnadňuje. Po půl hodině strávené na vrcholku se vracíme zpět na Hocheck, kde jsme si ze staré dřevěné boudy vzali batohy, které jsme si tam zanechali, aby nám nepřekáželi vřekonání skalních stezek. Pak již po klasické cestě zpět na Watzmannhaus. Na chatě Watzmannhausu jsme si dali hodinovou přestávku a pak nás ještě čeká těch pár stovek ke stanu a potom do údolí, kde začíná první větší vegetace. Kolem 19.30 hod. jsme již u auta na parkovišti Königssee. Přibližně 30 km za Königssee hledáme vhodné místo pro stan na přenocování, co se nám také podařilo. Byli jsme velice unaveni a spoceni, ale štastný že jsme to zvládli. Dne 5.6.2004 se již vracíme přes Salzburg zpět domů.
Bylo to opravdu perfektní víkendovka vřele doporučuji, Watzmann stojí za to.
Expedice Bulharsko 29.7.-10.8.2004
Počet účastníků: 1
Vrcholy:
Musala - 2925 m n.m. - pohoří Rila (nejvyšší hora Bulharska a Balkánského poloostrova)
Vichren - 2914 m n.m. - pohoří Pirin
Počet účastníků: 1
Vrcholy:
Musala - 2925 m n.m. - pohoří Rila (nejvyšší hora Bulharska a Balkánského poloostrova)
Vichren - 2914 m n.m. - pohoří Pirin
Expedice Vysoké Tatry 3.-5.9.2004
Počet účastníků: 8
Vrcholy:
Gerlachovský štít - 2655 m n.m. (nejvyšší hora SR, 9.4.2004, 9:45 hodin místního času )
Počet účastníků: 8
Vrcholy:
Gerlachovský štít - 2655 m n.m. (nejvyšší hora SR, 9.4.2004, 9:45 hodin místního času )
Úvod | Kronika 2023 | Kronika 2022 | Kronika 2021 | Kronika 2020 | Kronika 2019 | Kronika 2018 | Kronika 2017 | Kronika 2016 | Kronika 2015 | Kronika 2014 | Kronika 2013 | Kronika 2012 | Kronika 2011 | Kronika 2010 | Kronika 2009 | Kronika 2008 | Kronika 2007 | Kronika 2006 | Kronika 2005 | Kronika 2004 | Hlavní mapa webu